V úterý 15. 10. 2019 ráno jsme normálně přišli do školy. První hodinu jsme se učili. Zazvonilo na přestávku a paní učitelka zavelela: „Napijte se, najezte se a po přestávce půjdeme.“ Tak jsme se najedli, napili a nachystali. Vzali jsme si pití, kdybychom měli žízeň. Šli jsme zároveň i se čtvrťákama, tak jsme utíkali do šatny se obléct a přezout. A když jsme se my i čtvrťáci připravili, vyrazili jsme. Celou cestu tam si všichni povídali. Paní učitelky byly vpředu, ale občas nakoukly i dozadu, co se tam děje. Přišli jsme k obecnímu úřadu, kde je i knihovna. Ano, to jsem zapomněla říct. Všechno se to odehrávalo na obecním úřadu v knihovně. V prvním momentu to bylo hrozné. Totiž ještě před námi tam šli i druháci a třeťáci, takže na schodech jsme museli počkat, až vyjdou tyto dvě třídy. J Abych se k tomu vrátila. Vstoupili jsme tam a přivítala nás místostarostka paní Skybíková a s ní tam čekala hodná, sympatická a milá paní spisovatelka Petra Dvořáková. Byly tam židličky postavené do takového půlkruhu. Všichni jsme si posedali a poslouchali. Paní spisovatelka nám ukázala své knížky. Dávala nám otázky z těch knih, jestli jsme dobře poslouchali. Trvalo to dvě hodiny, ale bylo to super. Potom nám dala prostor, abychom se jí zeptali na nějaké otázky. Tak otázek bylo dost, ale třeba tam zaznělo: „Co vás inspirovalo k tomu psát knížky?“ nebo „Kdy jste začala psát knížky?“. No a dozvěděli jsme se, že paní Dvořáková začala psát knihy v roce 2005, když byl její syn nemocný a ležel dva roky v nemocnici. Pořád u něj byla, tak začala psát. Nejdříve pracovala jako mladá v klášteře, potom v nemocnici a teď píše knížky. Napsala osm knih a devátá vyjde někdy v lednu. Přečetli jsme si tři kapitoly knížky s názvem Julie mezi slovy a moc se nám líbila. A pak už jsme bohužel museli zpět do školy. Tak jsme se rozloučili a šlo se. Všichni si povídali jen o tom, jak to bylo super. A super to fakt bylo. Tady několik fotek z besedy.
Babora Maisová, 5. ročník
