Začalo to úplně nenápadně….V hodině prvouky jsme se věnovali tématu Měření času, a aby učivo bylo pro děti uchopitelnější, ve výtvarné výchově jsme různé přístroje k určování času technikou kresby vyjádřili. Mezipředmětové zastoupení tohoto učebního celku se dětem natolik zalíbilo a přišlo jim zábavné, že jsme naprosto cíleně hledali další možnosti využití i v dalších vyučovacích předmětech. Čas jsme určovali v anglickém jazyce, neboť lekce s názvem What time is it? nám přišla skvěle na ruku. Zavzpomínali jsme na „hodinovou“ básničku z učebnice českého jazyka pro 2. ročník Hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny, na zdi visí hodiny….a v podobném duchu jsme se pustili do vlastní básnické tvorby, kde se více či méně dařilo, podstatnější však pro nás byla radost ze skládání slov, veršů a rýmů. V hodině čtení jsme se dozvěděli, že hodiny měli i Křemílek s Vochomůrkou, sice pouze s jednou ručičkou, zato však s kouzelnou mocí. Text byl navíc prošpikován přímou řečí, proto jsme si náramně užili čtení rolí s dramatickým přednesem.
Práce na tomto tematickém celku děti bavila.

Mgr. Jana Ingerlová

Byl Masopust. Týden po masopustním „velkém“ pátku jsme se rozhodli, že připravíme vlastní Masopustní karneval pro první, druhou a třetí třídu. Čtvrtá a pátá třída (my) jsme připravili a vyrobili plakáty. Dále jsme přinášeli různé věci na disciplíny, kartičky a také sladkosti na odměny. Na pátek jsme šli do tělocvičny všechno nachystat a počkali jsme, až všichni přijdou. Bylo celkem šest disciplín, ale jedna nebyla na body a tam jsem stála já a moje spolužačky. Karneval dopadl celkem dobře a myslím si, že se dětem líbil, protože jsem viděla, že u těch stanovišť měly dobrou náladu.

Karolína Eliášová, 5. třída

Dne 23. února se konal Masopustní karneval, který pořádala 4. a 5. třída. Prvně jsme udělali pozvánky a krásně jsme je barevně ozdobili. Potom jsme vymysleli různé úkoly, které byly v různých stanovištích. První úkol byl kop na bránu. Druhý byl slon v pytli, protože holky na stanovištích měly razítko slona, ale jinak je to slalom v pytli. Třetí byl házení do klobouku. Čtvrtý úkol je foukání míčků do cíle. Pátý je tajemná krabice a šestý úkol, teda né úkol, bylo malování na obličej. A jako poslední tam byla věštba. Celá příprava nám zabrala jeden týden. Konalo se to v hale v Šanově. Ráno se sešla 4. a 5. třída ve škole a společně jsme šli do haly. Pak jsme si všichni našli místa na naše stanoviště. A začalo se chystat. U kopu na bránu jsme nachystali bránu a míč. U slona v pytli zase pytle a kužely. U házení do klobouku míčky a klobouky. U foukání míčků do cíle zase míčky a lepicí pásku, kterou se označila trať, po které se míčky foukaly. A nakonec tajemná krabice, na kterou děti potřebovaly docela dost věcí jako například krabici, hrnek, mince a mnoho dalších věcí, které se dávaly do krabice, a pak se hádalo, co jste to chytli do ruky. A potom ještě malování na obličej. Na to jsme nachystaly deku, na které jsme malovaly a hromadu líčidel, rtěnek, barev na vlasy, řasenky, barvy na obličej a mnoho dalších.

Prvně jsme představovali masky a různé převleky. Bylo tam strašně moc krásných masek. Byli tam upíři, čarodějnice, různá zvířátka, kočky, zebra, kůň, potom i kovbojové a Mach a mnoho dalších masek. Pak se šlo na stanoviště od prvního do pátého a potom si děti šly nechat namalovat obličej. Děti chtěly spíš nabarvit vlasy než malovat na obličej. Za každý splněný úkol dostávaly děti razítka a za ta razítka dostávaly bonbony. Potom byla diskotéka. Hrály písničky a děti si užívaly a smály se. A nakonec se šlo vyhlásit šest nejlepších masek. Jak se vyhlásily nejlepší masky, tak potom odešla třetí, druhá a první třída a my jsme šli uklízet. Deky jsme poskládali, kužely a míčky jsme uklidili a potom ještě mnoho dalších věcí. Jak jsme to uklidili, tak jsme šli na oběd a potom jsme šli domů.

Byl to nádherný den. Doufám, že takové dny budou častěji.

Adriana Melušová, 4. třída